Cuketové špagety, kterým se ve světě říká zoodles, jsou pro mě jedním z nejchytřejších letních triků: z obyčejné cukety vykouzlíte za pár minut „těstoviny“, které mají zlomek kalorií, krásnou texturu a skvěle nesou jakoukoli omáčku. V kombinaci s bazalkovým pestem vznikne jídlo, které je hotové za 20 minut, je plné čerstvé chuti a po kterém se ani v největším vedru necítíte těžcí. Ukážu vám, jak cuketové špagety připravit tak, aby nebyly vodnaté – což je jediná věc, na které se dá tenhle recept pokazit.
Proč si cuketové špagety zamilujete
Počítejme: 100 g klasických vařených špaget má kolem 150 kcal, 100 g cukety zhruba 17 kcal. Porce zoodles s lehčím pestem se tak vejde do 250 kcal – a přitom máte na talíři plnohodnotnou večeři. Cuketa navíc dodá draslík, vitamin C a vlákninu, a protože se prakticky nevaří, nepřijdete o nic z čerstvosti.
Druhý důvod je praktický: v sezóně je cukety všude dost (zahrádkáři vědí své) a zoodles jsou nejlepší způsob, jak ji zpracovat ve velkém. A třetí důvod – rychlost. Žádné čekání na vodu na těstoviny, žádný velký úklid. Kráječ, pánev, hmoždíř nebo mixér, hotovo.
A nakonec důvod sezónní: léto je čas, kdy tělo samo říká o lehčí jídla. Zoodles s pestem jsou přesně ten typ večeře, po které můžete jít klidně běhat nebo si lehnout k filmu – žádná tíha, žádné výčitky. Pokud sledujete příjem sacharidů, je to navíc jedna z nejjednodušších low-carb večeří, jaká existuje.
Nejsou to těstoviny – a to je dobře
Nečekejte od zoodles chuť a texturu pšeničných špaget; jsou to prostě nudličky čerstvé zeleniny, lehce zahřáté, s jemně sladkou chutí. Kdo to vezme takhle, bude nadšený. A kdo se nechce vzdát skutečných těstovin úplně, může míchat půl na půl – cuketové a klasické špagety dohromady, to je mimochodem skvělý kompromis pro děti.
Jak vyrobit cuketové špagety: spiralizér, škrabka i nůž
Na zoodles nepotřebujete žádné drahé vybavení, i když spiralizér práci urychlí. Možnosti jsou tři:
- Spiralizér – ruční nebo stolní, vytvoří dlouhé pravidelné spirály za pár vteřin. Od pár set korun.
- Juliennová škrabka – škrabka se zoubky, kterou cuketu „hoblujete“ podélně na tenké nudličky. Levná a překvapivě dobrá.
- Obyčejný nůž nebo mandolína – cuketu nakrájejte na tenké plátky a ty pak na nudličky. Chce to trochu trpělivosti, ale funguje to.
Vybírejte spíš menší a pevné cukety – mají méně semínek a méně vody. Velké přerostlé kusy jsou vodnatější a hodí se spíš na polévku. Slupku nechte, drží nudličky pohromadě a dodá barvu.
Jak zabránit vodnatým zoodles
Tady se rozhoduje o úspěchu celého jídla, proto tři zásady. Za prvé: nakrájené nudličky lehce osolte, nechte 10 minut okapat v cedníku a pak je jemně vymačkejte v čisté utěrce – zbavíte je velké části vody předem. Za druhé: na pánvi je jen krátce prohřejte, maximálně 1–2 minuty na vyšším ohni. Vařením v hrnci nebo dlouhým dušením se rozpadnou na kaši. Za třetí: pesto přimíchejte až mimo plotnu a podávejte okamžitě. Zoodles nečekají – po pár minutách na talíři začnou pouštět vodu znovu.
Lehčí bazalkové pesto: méně tuku, plná chuť
Pravé pesto alla genovese je geniální, ale taky dost kalorické. Pro letní verzi k zoodles ho můžete odlehčit, aniž by ztratilo charakter: část oleje nahradí voda nebo trocha vývaru a část piniových oříšků klidně mandle či slunečnicová semínka, která jsou výrazně levnější. O tradiční janovské verzi a její historii si můžete počíst na Gambero Rosso, předním italském gastronomickém médiu; my tady vědomě jdeme do odlehčené domácí varianty.
Co budete potřebovat
Na 4 porce pesta: 2 velké hrsti čerstvé bazalky (jen lístky), 30 g piniových oříšků nebo mandlí, 30 g parmazánu (Parmigiano Reggiano nebo Grana Padano), 1 menší stroužek česneku, 3 lžíce extra panenského olivového oleje, 2–3 lžíce studené vody, sůl a pár kapek citronu. Více o bazalce a jejím pěstování najdete na Wikipedii.
Hmoždíř, nebo mixér?
V hmoždíři vznikne pesto s krásnou hrubší texturou a plnější chutí – bazalka se drtí, ne seká. V mixéru je to otázka třiceti vteřin, jen mixujte krátce a pulzně, aby se pesto nezahřálo a nezhořklo. Oříšky předem nasucho opražte na pánvi, prohloubí to chuť celého pesta. Hotové pesto dochuťte solí a citronem – kyselina krásně rozsvítí jak bazalku, tak cuketu.
Poslední tip k pestu: parmazán strouhejte vždy čerstvě, nikdy nekupujte předem strouhaný. Rozdíl v chuti je zásadní a u odlehčené verze, kde je sýru méně, to platí dvojnásob. A pokud chcete pesto úplně bez sýru (třeba veganské), nahraďte parmazán lžičkou lahůdkového droždí a trochou soli navíc – není to totéž, ale funguje to překvapivě dobře.
Kompletní recept krok za krokem
- Oříšky nasucho opražte dozlatova a nechte vychladnout.
- V mixéru nebo hmoždíři zpracujte bazalku, oříšky, česnek, parmazán, olej a vodu na hladké pesto. Dochuťte solí a citronem.
- Ze 4 menších cuket (cca 800 g) vytvořte špagety spiralizérem nebo škrabkou.
- Nudličky osolte, nechte 10 minut okapat a jemně vymačkejte v utěrce.
- Na velké pánvi rozehřejte lžíci olivového oleje, přidejte zoodles a za stálého míchání prohřívejte 1–2 minuty.
- Stáhněte z ohně, vmíchejte pesto, přidejte půlené cherry rajčátka a ihned podávejte, posypané hoblinkami parmazánu.
Variace a doplňky
Zoodles s pestem jsou skvělý základ, který unese spoustu obměn: grilované krevety nebo kuřecí prsa pro pořádnou porci bílkovin, mozzarella či burrata pro krémovost, opražená semínka pro křupnutí. Místo bazalkového pesta zkuste rukolové nebo mátové. Pokud máte rádi citrusové tóny, krásně sem ladí chutě z našeho citronového rizota se sezónní zeleninou. A jako předkrm k téhle večeři doporučuju lehkou bruschettu v letních variantách.
Cuketové špagety se hodí i do studené kuchyně: syrové (jen vymačkané a promíchané s pestem) fungují jako salát na piknik – v tom případě je dochuťte výrazněji. Inspiraci na další zeleninové přílohy najdete u naší grilované zeleniny po italsku.
Pár slov k nákupu surovin: bazalku kupujte čerstvou a voňavou, ideálně celý živý trs v květináči – vydrží na okně týdny a máte ji vždy po ruce. U olivového oleje sáhněte po extra panenském; v pestu je olej nositelem chuti, takže levný řepkový kompromis tady poznáte na první vidličce. Parmigiano Reggiano a Grana Padano jsou sýry s chráněným označením původu DOP, což hlídá italské ministerstvo zemědělství – seznam chráněných výrobků najdete na politicheagricole.it. Nemusíte kupovat nejdražší kus, ale držte se pravých DOP sýrů, rozdíl oproti náhražkám je obrovský.
Zbylé pesto skladujte v lednici ve sklenici, zakápnuté vrstvou oleje, vydrží 4–5 dní. Dá se i zamrazit, ideálně po lžících ve formě na led – v zimě pak jedna kostka vrátí na talíř kus léta. Cuketové špagety si naopak připravujte vždy čerstvé, skladování jim nesvědčí.
Video návod
Nejčastější otázky
Musí se cuketové špagety vařit?
Nemusí. Stačí je 1–2 minuty prohřát na pánvi, a pokud máte rádi křupavější texturu, můžete je jíst i syrové, jen osolené a vymačkané. Vaření ve vodě nedoporučuji vůbec – nudličky se rozvaří a zvodnatí.
Proč jsou moje zoodles vodnaté a co s tím?
Cuketa je z 95 % voda. Pomůže trojkombinace: osolit a nechat okapat, vymačkat v utěrce a prohřívat jen krátce na silném ohni. Pesto vmíchávejte až mimo plotnu a podávejte hned.
Kolik kalorií mají cuketové špagety s pestem?
Porce z tohoto receptu má odhadem kolem 250 kcal, tedy zhruba třetinu toho, co stejná porce klasických špaget s tradičním pestem. Přesné číslo závisí na množství oleje a parmazánu.
Jaké cukety jsou na zoodles nejlepší?
Menší, pevné a rovné kusy do 20 cm – mají málo semínek a méně vody. Přerostlé cukety z konce sezóny se hodí spíš na polévky a pečení.
Můžu pesto připravit dopředu?
Ano, v lednici vydrží 4–5 dní pod tenkou vrstvou olivového oleje a dá se i zamrazit po porcích. Cuketové nudličky ale krájejte vždy čerstvé, po vymačkání je zpracujte do pár hodin.
Je tohle jídlo vhodné pro nízkosacharidovou dietu?
Ano, zoodles s pestem patří k oblíbeným low-carb jídlům – porce má jen kolem 9 g sacharidů. Pro vyšší sytost přidejte bílkovinu, třeba grilované krevety nebo kuře.
Cukety, bazalka, pár oříšků a kus parmazánu – víc letní kuchyně do jednoho talíře nedostanete. Vyzkoušejte zoodles jednou a uvidíte, že se k nim budete celé léto vracet. Dobrou chuť!

Food bloger a recenzent restaurací. Marek vede už osm let svůj food blog Mapa chutí, kde se zaměřuje na italské bistro a pizzerie v ČR. Má za sebou stáže ve dvou neapolských pizzeriích (Sorbillo, Da Michele) a píše o autentické italské streetové gastronomii.
